Bílí Tygři si vychovávají své hokejové hvězdy

U mládežnických týmů se dlouhodobě trápíme s počty dětí ve třídách a také s problémem, jestli hrát na ročníky nebo na třídy. Hokejový svaz má snahu hrát na ročníky, bohužel stav dětí je takový, že nám všem vyhovuje hrát po třídách. Takže budeme hrát stejně i nadále a já doufám, že to tak i vydrží.

S počtem dětí toho v těch vyšších třídách už nic neuděláme, ale o to víc nás těší zájem o naši hokejovou základnu. V ní v současné době máme, co se týče školkařů a první třídy, přibližně 75 dětí, což je obrovský úspěch. Nárust je totiž více než o půlku.

To je výborná zpráva. Co děláte proto, aby tento stav vydržel a případně se ještě zlepšil?

Velkou zásluhu na tom mají nedělní školy bruslení pro chlapce i děvčata. Škola trénuje každou neděli od 11 hodin. První etapa začínala v říjnu a trvala až do poloviny prosince, od února teď běží druhá fáze, která bude končit po rozpuštění ledu. Zájem je obrovský, což nás strašně těší.

Tím však snaha o doplnění hokejové základny nekončí, nadále objíždíme školky a školy. Dělali jsme také soutěž pro žáčky prvních a druhých tříd, ve které malovali obrázky na tygří téma. Vyhodnotili jsme ty nejlepší, kteří vyhráli batoh pro školáky a studenty od Bílých Tygrů.

Myslím si, že dětem udělala cena radost a o to více mě mrzí, že některé školy si pro výhru nepřišly.

Jak si letos mládežnické celky Bílých Tygrů vedou ve svých soutěžích?

Osmá třída i devátá třída mají úspěchy a ve svých soutěžích si vedou výborně. Horší je to u šesté a sedmé třídy, kde máme obrovský problém, co se týká počtu dětí. Ten nám vznikl před čtyřmi, pěti lety, kdy se najednou udělala díra. Boj o mládež je veliký a pro Liberec to platí dvojnásobně. Máme tu nejvyšší soutěž fotbalu, hokeje, volejbalu, basketbalu, floorballu, navíc jsme ve městě, v němž má dlouhá léta dobré jméno lyžařská Dukla. To je spousta aktivit, které děti mohou provádět.

Někteří lidé jsou mylně informováni, že hokej stojí již od začátku obrovské peníze. Podle mě je nejvyšší náklad, který musí rodina do hokeje vložit, čas. Dnes děti v pěti letech také trénují čtyřikrát v týdnu (pondělí, středa, sobota, neděle). Hokejový oddíl Bílí Tygři zajistil pro hokejové začátečníky 60 výstrojí, které mají děti zapůjčené, když s tímto sportem začínají. Až do třetí třídy tak rodiče nemají finanční náklady téměř žádné a mohou třeba postupně dítěti kupovat výstroj tak, aby až tato výhoda po třetí třídě skončí, nebyl nákup takový finanční objem. Od třetí třídy pak musí platit rodiče za dítě příspěvky, ale myslím si, že jsou spíše symbolické. Rámcově se pohybují mezi 500 Kč a 600 Kč, což je oproti jiným sportům daleko nižší částka.

Osobně se angažujete i u ženského týmu Bílých Tygřic...

V letošním roce jsme také založili oddíl žen, v kterém máme momentálně kolem 40 hokejistek. Do soutěží chceme vstoupit až napřesrok. Letos do konce sezóny chceme odehrát tak jedno až dvě přátelská utkání, v příští sezóně pak těch utkání odehrajeme již více. Máme děvčata, která začínají, je jim 15 – 16 let a musí si nejprve projít klasickou hokejovou školou.

Těší mě, že máme budoucí Bílé Tygřice již v základně, kde jsou dvě holčiny ve druhé třídě a jedna v první. Myslím si, že děvčat hrajících hokej bude přibývat, což je do budoucna jen dobře. Děvčata totiž nastupují i do soutěží chlapců, kde mohou hrát až o dvě kategorie níže než věkově patří.

Navíc pro nás by bylo jenom dobře, kdyby se v hokejové škole objevovala i děvčata. Mělo by to totiž dozajista psychologický vliv na zklidnění chlapců.

Spousta rodičů si myslí, že když dá dítě na hokej, tak bude jeho potomek tak vytížený, že nebude dělat nic jiného. Bojí se toho, že jejich dítě musí ve třetí třídě přestoupit do hokejové třídy na hokejovou školu.

Není pravda, že škola U Školy je špatná, naopak patří v Liberci k těm lepším. Dle veřejně přístupných výsledků v průměru mezi podobnými školskými zařízeními v Liberci je počet přijetí na střední školy naprosto stejný. Žáci této školy nejsou hokejem nijak znevýhodněni, učení není na úkor hokeje vůbec zanedbávané. Tréninky jsou dopoledne a kluci si pak mohou odpoledne dělat spoustu jiných zájmových kroužku. Někteří chodí na kytaru, jiní na malování či angličtinu. Tím, že jsou v hokejové škole, tak mají naopak výhodu, protože mají volné odpoledne.

Hrát za Bílé Tygry ale není jen o sportu, adepti hokejového řemesla mají i jiné aktivity, navíc se podívají i do světa.

Zároveň to, že je někdo v mládežnickém celku Bílých Tygrů, není jen o hokeji. S dětmi chodíme také do bazénu, tělocvičny navíc se zúčastňují různých turnajů. Pravidelně se jezdí na zájezdy do Švýcarska, Německa, Francie, byli jsme také s devátou třídu v USA. Kluci tak poznají díky hokeji kus světa a když pak třeba neprojdo dorostem a juniory do áčka, mají rozhodně na co vzpomínat.

Letos jsme z objektivních důvodů založili B tým dorostu tak, aby ti, kteří se hned napoprvé neprosadí do „A“ týmu dorostu, nemuseli končit nebo si hledat angažmá jinde. Někteří mají růst kariéry pomalejší, ale třeba právě ten jeden rok v „B“ týmu může být zlomový. „B“ tým dorostu hraje o postup do první ligy a já pěvně věřím, že se mu podaří postoupit. Měli bychom pak v dorostu dvě nejvyšší soutěže a určitě tak zkvalitnili hráče, kteří poté přestoupí do juniorů.

Často propíraným tématem je počet odchovanců v týmu. Hokejový svaz dokonce přemýšlí o tom, že by určil, kolik musí v zápase extraligy za tým nastoupit mladých hráčů, což bývají zejména odchovanci.

V současné době mě obrovsky těší, z hlediska mládeže, jedna skutečnost, že v mužstvu mužů, které vyhrálo letošní základní část O2 Extraligy, máme obrovské množství odchovanců. Občas se o Liberci psalo jako o mužstvu žoldáků. Ale ti, co to napsali, asi příliš náš tým neznali. V počtu odchovanců v týmu se řadíme mezi špičku, možná jsme dokonce na samém vrcholu.

Když to vezmu postupně – Nedvídek, Stejskal, Moravec, Kočí, Čutta, Derner, Rýgl, Holub, Dušek, Klimenta, Pabiška, Plodek, Víšek, Novák a Jech. O dres „A“ týmu se v letní přípravě budou prát další odchovanci z naší líhně. To mě nesmírně těší, protože tito kluci jsou pro naši mládež vzory, na nich vidí, že tu šanci má tady opravdu každý.

Spousta hráčů navíc proniká do mládežnických reprezentací, což je také ocenění naší práce. Hokej v Liberci není bez tradicí, málokdo to ví, ale Liberečáci se prosadili i do NHL. Prvním byl Honza Ludvig, toho následoval Petr Nedvěd a nyní se prosazují i další. V NHL hrál Kuba Čutta, hrají ji také Tomáš Plíhal a Láďa Šmíd.

Děkuji za rozhovor a ať se liberecké mládeži daří!