Ročník 2016-2017

zápasy / tabulka

Soupiska

Brankáři: O. Bláha, J. Lašák, R. Will
Obránci: J. Bednář, L. Derner, T. Havlín, J. Husa, A. Jánošík, P. Kolmann, T. Mojžíš, M. Plutnar, F. Pyrochta, M. Ševc, R. Šimek, O. Vitásek
Útočníci: M. Bartovič, M. Bližňák, M. Bulíř, A. Dlouhý, K. Hrabík, D. Hrníčko, P. Jelínek, L. Krenželok, D. Lakatoš, J. Mikyska, J. Ordoš, J. Plodek, M. Procházka, B. Radivojevič (C), D. Špaček, J. Stránský, V. Svačina, J. Valský, L. Vantuch, J. Víšek, J. Vlach

Realizační tým

Hlavní trenér: Filip Pešán
Asistent trenéra: Karel Mlejnek
Kondiční kouč: Aleš Pařez
Trenér brankářů: Martin Láska
Videokouč: Aleš Vladyka
Masér: Aleš Vála
Kustod: Emil Šostý
Vedoucí týmu: Tomáš Krupka
Doktoři: MUDr. Dušan Morman, MUDr. Roman Mizera
Fyzioterapeuti: Bc. Daniel Obyt, Tomáš Krámský
Skaut mládeže: Vladimír Čermák

Do nové sezony sice Tygři vstupovali v roli obhájců titulu, nad pozměněným kádrem však visel výrazný otazník. Vždyť kádr trenéra Filipa Pešána opustila jména jako Michal Birner, Michal Řepík, Martin Bakoš, Petr Vampola nebo kapitán Jan Výtisk. Realizační tým tedy měl před sebou nelehký úkol poskládat nový úspěšný kádr.

Ke staronovým akvizicím, Adamu Jánošíkovi, Milanu Bartovičovi nebo Lukáši Vantuchovi, přibyli nováčci Mário Bližňák a Roman Will a během zkrácené přípravy se postupně začala tvořit osa týmu. Céčko na hrudi zdědil po Janu Výtiskovi zkušený matador Branko Radivojevič, který se stal historicky prvním zahraničním kapitánem našeho týmu.

Mezi šestnácti nejlepšími týmy Ligy mistrů

Už v závěru srpna vyrazili Tygři do ostrých bojů. Nejprve se představili v mezinárodní hokejové Lize mistrů, v níž ve skupině s norským Lorenskogem a finským TPS Turku vybojovali druhou příčku a tím také postup do vyřazovací fáze soutěže.

V ní nejprve mezi 32 nejlepšími celky narazili Bílí Tygři na švédský Färjestad BK. Hned v prvním duelu, který se hrál na ledě Home Credit Areny, výrazně vykročili za postupem, když po skvělém výkonu zvítězili 4:1. V odvetě ve Švédsku už pouze s přehledem kontrolovali svůj náskok a nakonec si i přes porážku 0:2 zajistili místenku mezi šestnáckou elitních týmů.

V ní došlo na vzácný souboj. Vůbec poprvé v této mezinárodní soutěži Tygři narazili na českého soupeře, konkrétně na Vítkovice. V jejich dresu zamířil do Liberce například exkapitán Jan Výtisk, ani on ale nezabránil našemu týmu ve vítězství 1:0. V odvetě si však ostravský celek vytvořil dvoubrankové vedení a přestože v závěru Michal Bulíř snížil na 1:2 a tím sérii vyrovnal, v prodloužení se radovaly Vítkovice.

Podruhé v řadě tedy cesta Bílých Tygrů Ligou mistrů skončila v osmifinálové fázi.

Trápení na úvod, pak další rekordy

V tu dobu už byla v plném proudu také extraligová sezona. Obhájci mistrovského titulu do ní vstoupili poněkud rozpačitě, když v jedenácti úvodních kolech pouze třikrát zvítězili. Ze sedmi porážek, které v té době utrpěli, sice čtyřikrát prohráli v prodloužení či nájezdech, bodová ztráta však přesto postupně narůstala.

Pak ale přišel obrat. Svěřenci trenéra Pešána se dostali do skvělé formy a následovala neuvěřitelná série dvanácti vítězství v řadě, z toho prvních jedenáct výher dokonce s plným bodovým ziskem. Díky této šňůře postupně Tygři vystoupali do nejvyšších pater tabulky, kde se následně drželi až do konce ročníku.

Zajímavostí je, že během této série nenašli naši hráči recept pouze na jediného soupeře. Šňůra výher odstartovala po porážce v Litvínově, který pak na ledě Home Credit Areny stejnou sérii uťal. Přesto se jednalo o dosud nejlepší počin Bílých Tygrů v základní části v klubové historii.

Skvělá defenziva v čele s brankáři

Po rekordech sahali kromě celého týmu především brankáři, kteří jako by se chtěli navzájem neustále trumfovat. Společně se oba maskovaní muži mezi 13. a 16. kolem postarali o dlouhou neprůstřelnost, která celkem trvala 235 minut a 38 sekund. Jedná se tak v tuto dobu o rekord nejen klubový, ale také o nejdelší neprůstřelnost jednoho týmu v soutěži.

A jednotliví brankáři? Jánko Lašák v zápase 17. kola v Pardubicích přišel o osobní sérii, která znamenala 209 minut a 13 sekund bez inkasování. Mladší Roman Will pro změnu ve 22. kole proti Mountfieldu HK inkasoval po dlouhých 183 minutách a 40 sekundách.

Právě Roman Will se na konci základní části usadil také na špici brankářských statistik. S úspěšností 93.47 % nenašel přemožitele, přidal k nim navíc 7 čistých kont ve 30 odchytaných duelech a i s průměrem 1.69 inkasovaných branek na zápas byl nejlepším v celé extralize. Kdo byl druhý? Ján Lašák s průměrem 1.92.

Počtvrté vítěz základní části

Důležitým měsícem se pro Tygry stal leden. Ve 38. kole proti Litvínovu se po tuhém boji a vítězství 2:1 dostali na čelo tabulky. Dosavadní lídri z Třince naopak i v následujících kolech zaváhali a o dvě utkání později najednou naši hráči vedli extraligu o sedm bodů.

V samotném závěru základní části sice také liberečtí hokejisté několikrát klopýtli, na jejich triumfu v základní části a zisku Prezidentského poháru už to nic nezměnilo. Základní část ovládli Bílí Tygři počtvrté ve své historii a od postupu do extraligy tak jsou v tomto ohledu nejúspěšnějším týmem.

Do play-off tedy vstupovali z nejvýhodnější pozice. Na svého soupeře si museli počkat až na závěr předkola, které po velkém dramatu přiřklo svěřencům trenéra Filipa Pešána nevyzpytatelnou Plzeň.

Cesta do finále

První dva domácí duely čtvrtfinále zvládli Tygři bez zaváhání a na západ Čech tak mířili s vedením 2:0. Plzeňští sice následně zvítězili ve třetím duelu 6:3, jen o den později ale naši hráči opět nalezli recept na své soupeře a do Liberce se série stěhovala za stavu 3:1. Stejný výsledek svítil na kostce také po první třetině v pátem čtvrtfinále, pak ale přišel šok.

Hosté utkání po skvělém obratu ve druhé třetině dotáhli do vítězného konce a vynutili si šestý duel. Ten nakonec Tygři v západočeské metropoli zvládli a zajistili si místo v semifinále. Do něj se po famózní jízdě probojovali Piráti Chomutov, kteří chtěli poprvé v historii proklouznout do finále. Po prvních dvou duelech sice náš tým vedl v sérii 2:0, v Chomutově však bylo rázem vyrovnáno.

Jako klíčový se ukázal pátý zápas. Bílí Tygři ho nakonec vyhráli 2:1 a následně na ledě soupeře vítězstvím 4:0 rozhodli o postupu do finále. V něm se představili podruhé v řadě a nadále mohli pomýšlet na obhajobu.

Na Kometu Tygři nestačili

V cestě zbývala jediná překážka, Kometa Brno. Ta prošla do finále po triumfech 4:0 nad Spartou a 4:2 nad královéhradeckým Mountfieldem. Na extraligový triumf čekali v Brně již 51 let a pod vedením kouče Zábranského hodlali čekání ukončit.

Hned první třetina finálových bojů ukázala, že si fanoušci hokeje přijdou na své. Bílí Tygři se dostali do vedení 2:0, ještě do sirény ale hosté i s přispěním štěstí při třetí brance otočili. Ve druhé periodě Tygři nejprve srovnali, Kometa ale rázem znovu odskočila a nakonec po skvělém defenzivním výkonu zvítězila.

Také druhý duel byl nesmírně těsný. Brno třikrát vedlo, naši hráči třikrát srovnali a šlo se do prodloužení. V něm s přispění nešťastné teče Radima Šimka propálil Marek Kvapil Lašáka a rozhodl o druhém triumfu hostujícího celku. Před cestou na jih Moravy tak byli Tygři v těžké pozici.

Rozhodující moment třetího utkání přišel už v první třetině. Po Kováčikově ráně se rozhodčí dlouho radili s videem, zda puk v lapačce brankáře Lašáka přešel brankovou čáru, nakonec ale gól uznali a jen o půl minuty později Kometa zvýšila na 2:0. Marek Čiliak nepovolil Tygrům jediný gól a po vítězství 3:0 tak Brno vedlo stejným rozdílem také v sérii.

Mečbol nakonec využilo hned na první pokus. V posledním utkání celého play-off ve druhé třetině domácí hned čtyřikrát skórovali a v závěru už pouze do prázdné branky pečetili na závěrečných 5:2. Oslavy brněnského celku vypukly naplno, naopak na Bílé Tygry zbylo stříbro.

Právě touto medailí naši hráči zkompletovali sbírku extraligových cenných kovů. Po zisku Prezidentského poháru a celkového druhého místa se navíc jednalo o druhou nejúspěšnější sezonu našeho klubu v historii.