Komentář Ctibora Jecha mladšího: Ze situace se nemůžeme hroutit

Tělovýchovná jednota přešla do online módu, podobně jako na jaře. Čekali jste, že se taková situace může znovu opakovat?
Počítali jsme, že nějaká druhá vlna covidu proběhne. Nemysleli jsme si ale, že se sport stopne stejně jako na jaře. Tentokrát jsme už věděli, od jakého data budou klasické tréninky zakázané, takže to nebyla úplně rána z čistého nebe. Trénovali jsme ve skupinkách, které se postupně zmenšovaly. Vytvořili jsme osm skupin po šesti hráčích a koncipovali jsme tréninky tak, aby se skupiny mezi sebou nepotkávaly. Ze dne na den jsme pak přešli na online režim a využili videa kondičního kouče Tomáše Krámského. Fungujeme, že je trénink online. Hráči navíc ještě mají zadané venkovní aktivity, aby netrénovali pouze doma u počítače.

Vyskytují se ve spojitosti s online přípravou nějaké potíže, nebo to už i na základě jarních zkušeností probíhá zcela hladce?
Občas má někdo problém se připojit, avšak komunikujeme s rodiči a věříme, že jsou všichni poctiví. Řeknou, že si to odcvičí a já svým svěřencům důvěřuji, nemusím je hlídat. I rodiče jsou zodpovědní a chtějí, aby se hráči hýbali a tréninky absolvovali. Je pro nás výhoda, že z mladšího ročníku 2009 všechny známe. Na jaře jsme tyto kluky přes internet viděli vlastně poprvé a neměli jsme ještě tak pevný vztah. Teď je známe a víme, jak na tom kdo je a jak s nimi mluvit. Oni nás také znají a lépe nás berou. Není s tím žádný problém.

Pokud by se pauza bez ledu znovu protáhla, nemohlo by to na mladých hokejistech mít následky i do budoucna?
Sám jsem na to zvědavý. U mladších by třeba půlrok byl znát. Pokud se nicméně v nějaké rozumné době vrátíme, problém by to být nemusel. U nás mají kluci náročný program a chvilkové vypadnutí by nemělo být zásadní. Otázka je to u menších klubů s omezenějšími možnostmi. Obávám se spíš, jaký dopad to bude mít na školu a vzdělání, přece jenom každá škola zvládá momentální situaci jinak.

"Pro děti je nešťastné, že jsou zavřené doma"

Spojujete se s hráči i kvůli mimohokejovým aktivitám, například jen si třeba v rámci týmu navzájem popovídat?
Moc se teď nemáme o čem bavit, hokej stále úplně neběží. Když bylo finále Stanley Cupu, to byly dobré diskuze! Ten fandil Dallasu, další zas Tampě. Aktuálně se hraje Karjala, určitě to budeme také řešit. V posledních dnech jsme hodně probírali Master Chefa a kluci byli rádi, že vyhrál hokejista Roman. (smích)

Fanoušci mohou na sociálních sítích vídat videa z domácí přípravy. Posílají ti je hráči sami od sebe, nebo to mají zadané?
Mají to zadané a plní to skvěle, mám videí plný telefon. Vždycky mi stačí jedno krátké, třeba 15sekundové video. Narazil jsem na základě toho na případy, kdy byly cviky prováděny špatně. Pak jsem informoval rodiče a detailně jsem popsal, co bylo v pořádku a co je potřeba změnit. Tréninky nyní graficky rozkresluji a přesně rozepisuji dobu zatížení a pauz, kolik udělat sérií a další důležité aspekty.

Absence klasických tréninků spolu nese i fakt, že se kluci navzájem nevídají. Jaký to na tým může mít efekt, stmelí ho to ještě víc?
Myslím, že ano. Pro děti je každopádně nešťastné, jsou zavřené doma a nemohou skoro nikam jít. Už proto by bylo dobře, kdyby současná situace co nejdříve pominula. Online tréninky jsou vcelku fajn, děláme všechno možné. Ale sportovce stejně nejvíc baví hry a hecování se. To nic nenahradí.

Sport epidemickou situací trpí. Nemohlo by to způsobit odliv dětí od sportu? Přece jenom je teď mnohem jednodušší zapnout si třeba videohru...
Snad ne. Řešili jsme, že na tom jako hokejový klub můžeme tratit z důvodu, že venkovní sporty, jako například fotbal, to s opatřeními mají malinko jednodušší. Nemyslím si, že by děti na sport zanevřely. Spíš se domnívám, že budou o to více natěšené, až se k němu budou moci plnohodnotně vrátit.

Mohla by se online příprava v nějaké formě zachovat i po skončení epidemie? Třeba jako doplněk ke klasickým tréninkům?
Je pozitivní, že hráči vidí, že mohou cvičit i doma. Ať strečink, tak cviky na střed těla, stabilizaci, dynamiku. Může to být dobrá zkušenost, na jejímž základě budou cílevědomější a po tréninku si doma třeba ještě půl hodiny zacvičí. Mohl by to být návod pro menší kluby, které mají led třikrát týdně a jednou jdou do tělocvičny. Mají jeden volný den a trenér by se s nimi mohl online setkat a zadat domácí cvičení s vlastní vahou.

Čistě teoreticky - kdyby se koronavirová situace nevyvíjela dobře a trápila nás dlouhodoběji, šlo by děti u online přípravy udržet? Přece jenom by pozornost mohla naprosto přirozeně upadat...
Do nekonečna by to nešlo. Ale my trenéři to musíme vymyslet tak, aby to nebylo stereotypní a děti to bavilo. Na jaře to bylo možná snažší, bylo hezké počasí, všichni cvičili venku. Teď je sychravo, brzy tma, může to být trošku deprimující. Nedokážu odhadnout, jak dlouho je to může online bavit. Každý ví, že to jednou musí skončit a nemáme vyhlídku, že bychom měli bez sportu být třeba půl roku. Musíme myslet pozitivně a být psychicky silní, nedá se nic dělat. Dál to neřešíme, protože to neovlivníme.

"Všichni se teď můžeme více soustředit sami na sebe"

Nemáte žádné indicie, kdy by se mládežnický sport mohl vrátit?
Kluby nyní řeší hlavně nejvyšší ligy, což je pro jejich ekonomický chod zásadní. O mládeži zatím žádné zprávy nemáme, vše se bude odvíjet na základě vývoje pandemie. Nikdo teď nemůže nic slíbit.

Ale abychom najeli i na pozitivnější vlnu, spoustu zápasů už šesťáci i sedmáci stihli odehrát a prezentovali se velmi dobrým dojmem. Panuje s dosavadními výkony i výsledky spokojenost?
Oba ročníky jsou dobré party. Velmi dobře se nám s nimi pracuje. Je tam řada kluků, u kterých vidíme, že pro ně hokej znamená něco víc a chtěli by se v tom realizovat. Za to jsem hrozně rád, dá se s nimi pracovat a rozvíjet je. Předáváme jim zkušenosti a oni se to snaží vnímat a zlepšovat se. Oproti loňsku registrujeme pokroky. Když se podíváme na sedmáky, spoustě z nich docvaklo, že je na sobě potřeba makat, ne si jen přijít zatrénovat. Ty individuální posuny jsou takové, že mě to až někdy překvapuje.

U šesťáků a některých sedmáků jsme řešili, že se nevejdou do týmu a odešli na hostování. Chtěl bych ocenit i rodiče, že absolvovali schůzky a nechali si vysvětlit situaci, nebyli nijak zapšklí. Kluci trénují tady, jen zápasy hrají jinde, kde dostanou větší prostor.

Vzkázal bys čtenářům něco na závěr?
Na závěr chci všem, i rodičům, poděkovat, jak v této nelehké době fungují. Ze situace bychom se neměli hroutit, je třeba myslet optimisticky. Věřím, že brzy pojedeme dál, tak jako před covidem. Epidemie je pro nás všechny výzvou, se kterou se musíme vypořádat. Nemá cenu nadávat, člověk si akorát naplní hlavu negativním myšlením. Všichni se teď můžeme více soustředit sami na sebe, splnit si některá přání a přemýšlet o životě. Myslím si, že si spousta lidí projde životními změnami. Je důležité do budoucna vědět, že hygiena, zdravý životní styl, či doplňky stravy jsou velice důležité. Každý by se o sebe měl dobře starat, přiměřeně sportovat a nezanedbávat kvalitní stravování. Všem přeji pevné nervy!