Dominik Hrachovina: Teď jen doufáme, že na vítězné vlně zůstaneme co nejdéle

Jak bys popsal tu jedinou branku, kterou jsi v závěru inkasoval?
Moc jsem toho neviděl, byl jsem „rád“, že mě to vůbec trefilo. Někdo to potom dorazil do prázdné brány. Zaplaťpánbůh jsme to udrželi s dobrým výsledkem.

Co se brankáři honí hlavou, když v poslední minutě ztratí své dosavadní čisté konto?
Rozhodně si z toho nedělám hlavu. Stává se, že celé utkání nic nepřijde a pak tam spadne taková brambora, ale tohle byl úplně normální gól. Samozřejmě, že nula je třešnička na dortu, ale ještě si na ni budu muset počkat.

Dokázal bys vysvětlit gól, kterému říkáš brambora?
No, je to gól, který sotva doletí do brány a vy ho pustíte. (smích)

S Libercem jsi odehrál 3 zápasy a z toho byly všechny vítězné. Přijít do nového prostředí, kde to funguje, je asi příjemné, že?
Ano, je to pozitivní. Když se vyhrává, tak je všechno jednodušší, ale charakter týmu se ukáže, až přijde nějaká těžká situace. Kluci jednu krizi překonali a zvládli by ji i podruhé. Teď jen doufáme, že na vítězné vlně zůstaneme co nejdéle.

Zaregistroval jsi, že před tvým příchodem Tygři hodně v zápasech inkasovali?
Já jsem to vůbec nesledoval, vím však, že Liberec i přesto vyhrával. Samozřejmě, že není ideální, když padá moc gólů, ale o týmu svědčilo také to, že síla dopředu byla dost výrazná.

Proti Jaromíru Jágrovi jsi chytal poprvé. Jaké to bylo?
Chytal proti němu v devadesátých letech můj otec. Ani jsem ho při zápase moc neviděl, kluci ho dobře hlídali. Fanoušci vnímají toto střetnutí trošku jinak, my hráči to tolik neřešíme, je to prostě náš protihráč. Je každopádně obdivuhodné, že v jeho věku ještě hraje nejvyšší českou soutěž.