Ohlédnutí za základní částí

Po vydařené loňské sezoně, kdy Tygři nejprve poprvé v historii klubu dokázali vybojovat play off, se jim ve čtvrtfinále podařil další husarský kousek a sice vyřazení pražské Slavie na čele s hvězdným duem Pálffy - Stümpel, kterou dokázali ve vysočanské Sazka areně v památném sedmém zápase doslova "vymazat" z ledu". Poté sice tygří nenasytná smečka v semifinále nestačila na pozdějšího celkového vítěze HC Moeller Pardubice, přesto sezona nemohla být hodnocena pod Ještědem jinak než jako úspěšná.

Kádr po skončení výluky NHL opustila čtveřice opor Vrbata, Kotalík, Fischer a Modrý, která v rozhodujících momentech dokázala vzít otěže zápasu do vlastních rukou a rozhodnout utkání. Čtveřice zámořských krajánků zamířila jídat chléb zpět za oceán. Do nejkvalitnější soutěže na světě se už sice nevrátil další tahoun liberecké sestavy Václav Nedorost, který ale k neradosti libereckých fanoušků přijal nabídku Českých Budějovic a zamířil tak na jih Čech. Zbytek kádru však zůstal pohromadě a nové posily na sebe nenechaly dlouho čekat. Jako první se hlásil trenérovi Palečkovi obránce Angel Nikolov. Odchovanci Litvínova s reprezentačními zkušenostmi předcházela pověst beka s výbornou defenzivní činností, který navíc prošel několikaletou zahraniční anabází. Díky příchodu Nikolova nastal v zadních řadách přetlak, na což doplatil spolehlivý zadák Miroslava Duben, který po ročním působení na severu Čech balil kufry a odešel do Karlových Varů. Díry v obraně po Jiřím Fischerovi a Jaroslavu Modrém navíc přišlo zacelit další velké jméno - mistr světa z roku 2001 exsparťan Martin Richter. K týmu se připojila i dvojice navrátilců, která vypomáhala Českým Budějovicím v 1. lize k návratu mezi extraligovou smetánku - obránce Angel Krstev, který patřil k pilířům jihočeské obrany a útočník Petr Vampola. Na konci května se pak Bílým Tygrům podařilo ulovit posilu do útočných řad v podobě v Čechách nepříliš známého Petra Šachla, který z české nejvyšší soutěže odešel velmi mladý do nižší zámořské ligy. Sympatický útočník poté několik sezon působil ve Skandinávii, kde dostal i první reprezentační pozvánku od Slavomíra Lennera do českého reprezentačního A-mužstva.

Cíl libereckého klubu před touto sezonou byl proto jednoznačný - finále play off! K naplnění tohoto cíle měla pomoci i zcela nová supermoderní multifunkční aréna s názvem Tipsport, která nabízí divákům neuvěřitelný komfort a hráčům velmi příjemné prostředí. Hráči i fanoušci si na novou halu zpočátku obtížněji zvykali, postupem času však tygři kousali jednoho soupeře zadruhým a Tipsport arena se nakonec mohla pyšnit titulem nedobytná. Tygři mají ve své domácí hale obrovské sebevědomí a věří si zde na kohokoliv. Za vítězstvím je ženou i skvělí liberečtí fanoušci, kteří několikrát v této sezoně dokázali Tipsport arenu beznadějně vyprodat. I jim patří velký dík za to, že Liberec dokázal vyrovnat rekord Českých Budějovic a 26x v řadě za sebou nenašel v domácím prostředí přemožitele. Ale pojďme postupně.

Bílí Tygři odstartovali sezonu výtečně, když dokázali naplno bodovat na ledě třineckých Ocelářů, tříbodový zisk dokázali následně potvrdit v prvním domácím utkání proti pražské Spartě. Poté museli liberečtí hokejisté cestovat čtyřikrát za sebou na led svých soupeřů, kde dokázali přivézt pouze jeden bod za remízu na Kladně. Na konci září, 27.9.2006 přišel zápas s plzeňským Lasselsbergerem. Na první pohled normální extraligový duel, ve kterém domácí dlouhou dobu prohrávali se Západočechy 0:1. Domácí vysvobodil až obránce Martin Richter, který v 59. minutě dělovkou od modré propálil vše, co mu stálo v cestě a vyrovnal na 1:1. Dílo zkázy pak dokonali Tygři v prodloužení, kdy Romana Málka překonal Jiří Moravec. Jak se ale později ukázalo, stal se Lasselsberger jediným týmem, který byl blízko blizoučko dobytí opevněné liberecké tvrze.

Od tohoto utkání totiž liberečtí hokejisté na svém ledě jen dvakrát remizovali. Ostatní týmy odjížděli z Tipsport areny vždy se sklopenou hlavou. Poslední ztrátu bodů registrují Liberečtí 23. října 2005, kdy si domů vezl bod HC Hamé Zlín. Poté začali Bílí Tygři kosit jednoho soupeře zadruhým. Ostudný debakl si z Tipsport areny odvezly třeba mistrovské Pardubice, ani jednou tady neuspěli Pražané. Liberec získal doma 73 bodů ze 78 možných, což je neuvěřitelné číslo! Střelecky se prosazovaly všechny útočné formace, z nichž nejvíc vynikala ta první, vedená centrem Andrejem Podkonickým, na křídlech s Lubomírem Vaicem a Petrem Šachlem. Velký pokrok zaznamenala dravá, čtvrtá útočná řada mladíků s přímočarým tahem na branku v podání trojice Klimenta - Plodek - Víšek. Tato řada si vynucovala značný počet přesilových her, s kterými si často na podtrženou jedničku poradili jejich spoluhráči. Nezastavilo je ani vážné zranění Jana Plodka, kterého dobře nahradil Lukáš Pabiška.

Velké zděšení a obavy vyvolala u fanoušků zpráva o odchodu kapitána Václava Nováka do ruského Omsku. Novák nastupoval do svého odchodu v první útočné formaci a hrál v životní formě. Ruské lákadlo bylo jednou z jeho posledních šancí na zahraniční angažmá. Panika však nebyla na místě, kapitánské céčko převzal Stanislav Procházka a v první lajně ho výborně nahradil sympatický Petr Šachl. Odchovanec jindřichohradeckého hokeje, který může nastoupit jak na pozici centra tak na křídle, zapadl ke dvěma slovenským reprezentantům velmi dobře a tato řada se stala hrozbou pro všechny extraligové týmy. Těsně před uzávěrkou přestupů se navíc vedení Bílých Tygrů dohodlo na příchodu ostříleného borce Václava Pletky, který podepsal s libereckým klubem smlouvu na tři roky.

Bílí Tygři mohou jako svůj velký trumf vytáhnout ve vyřazovacích bojích Milana Hniličku. Olympijský vítěz a mistr světa patří k velkým oporám, touží po mistrovském titulu v extralize, který mu ve sbírce doposud chybí. Reprezentační gólman i v této sezoně ukazuje své nesporné kvality, což názorně prezentoval celému národu ve čtvrtfinále olympijského turnaje proti Slovensku. Na Milana Hniličku bude liberecký tým v play off hodně spoléhat. Nepříjemnou zprávou pro Severočechy je kuriózní zranění Valdemara Jiruše, který čtvrtfinále bohužel nestihne.

Bílí Tygři přesto disponují dostatečně kvalitním kádrem, který bude v play off jistě atakovat ty nejvyšší mety.