Offline rozhovor: Tomáš Mojžíš odpovídal na vaše dotazy

Proč nosí číslo 4...
Není pro mě nijak vyloženě zvláštní. Když jsem byl v juniorce v Americe vyměněn, dali mi číslo 4 a dařilo se mi s ním. Navíc je to takové typické číslo pro obránce, takže když je možnost, tak si ho rád vezmu.

Na kterou etapu kariéry nejraději vzpomíná...
Nejradši vzpomínám asi na začátky v Americe. Z profesionálního hlediska třeba působení ve Winnipegu (tým Manitoba Moose, pozn. redakce), což bylo také vlastně v mých začátcích. Bylo to asi nejzajímavější a nejšťastnější hokejové období.

Na co se zaměřit před play-off...
Je tu spousta detailů, na kterých musíme zapracovat. Také je potřeba načasovat formu. Nemyslím si, že by tu byla nějaká jedna konkrétní věc, na kterou bychom se teď měli zaměřit. Pokud chceme uspět, musí to fungovat celkově.

O místních fanoušcích...
V Liberci jsem z toho nadšený. Nejsou tu žádní šílenci nebo chuligáni, neřvou tu. Pro mě je to ideální prostředí. Není to jako na některých jiných stadionech, kde vás zahážou lahvema, hulákají na vás a chovají se jak smyslů zbavení. Hokej si vůbec neužívají, přijdou se jenom vyřvat, což je chyba. Možná i proto nechodí na hokej tolik rodin.

O jednotlivých zemích, kterými prošel...
Každá je něčím specifická a každému vyhovuje něco jiného. V jednotlivých zemích mají svoji kulturu a svůj přístup k hokeji, takže je těžké nějakou vypíchnout. Já si osobně užíval angažmá všude, teda snad s výjimkou Ruska, a teď se snažím si to užívat i tady. A musím zopakovat, že v Liberci jsem ze všeho nadšený.

Tyto a také všechny ostatní Tomášovy odpovědi naleznete zde. Přejeme vám příjemné čtení!