Elitní osmička stále zůstává vzdálená

Liberec přijel do Prahy evidentně povzbuzen sobotní výhrou nad Vítkovicemi. Dobře napadal ve středním pásmu, dobře bránil prostor před brankářem Faltou a navíc vyrážel do nebezpečných protiútoků. Těmito zbraněmi otupil úvodní slávistický nápor. Naprázdno tak vyšel jak Krátoška, tak i Jaroš či Beránek. Hráči Slavie začali ztrácet trpělivost. Jako by je neposlouchal puk, přihrávky na jeden dotek nevycházely, vytrácela se souhra. V zoufalství začali nahazovat puky do útočné třetiny, což byla voda na liberecký mlýn. Slavii nic nevycházelo. Neuspěli ani Krátoška s Martincem po překrásné Kuntošově stahovačce. Soupeř začal rostoucí nervozity v řadách Slavie využívat. Nejvíce zlobil útok Hašek, Vampola, Korhoň. V desáté minutě vystihl Hašek špatnou rozehrávku zadáků Slavie, nahrál spoluhráčům před branku a málem z toho byl gól. O několik vteřin později Lukáš Hronek musel robinzonádou hasit další nebezpečí před svojí brankou.
Ani Falta si nemohl naříkat na nedostatek práce, zejména při vyloučení Jiřího Hanzlíka v 11. minutě. Nadvakrát se ho pokoušel překonat první slávistický útok a ani jednou neuspěl. V závěru přesilovky se nepodařilo skórovat ani Beránkovi, jehož dělovku vytěsnil Falta nad sebe do ochranné sítě. Lekci v proměňování však Liberec uštědřil Slavii hned vzápětí při Beránkově vyloučení v 15. minutě. Hostům ze severu Čech stačilo pouhých 11 vteřin na to, aby skórovali. Vampola vyhrál vhazování, přihrál Korhoňovi, ten Hanzlíkovi a poslední jmenovaný otevřel skóre zápasu – 0:1. Na Slavii tou dobou bylo znát, jak moc chce v tomto zápase uspět, ale přílišná snaha jako by hráčům svazovala ruce. Slavii vadil hlavně nepříjemný forčeking. Po jednom takovém zůstal v čase 15.50 ležet před Hronkem obránce Petr Kadlec. S podezřením na natažené kolenní vazy se už do hry nevrátil. Na Faltu nevyzrál ani Krátoška, kterému brankář Bílých Tygrů doslova sebral puk z hokejky, ani nejlepší slávistický útok Hruška – Beránek – Sup. Slavia nakonec nevyužila ani nabídnutou přesilovku pět na tři. První třetinu tak symbolicky zakončil Jan Novák střelou vedle Faltovy svatyně.

Jak první třetina skončila, tak i druhá začala. Nepříliš pohledný hokej pokračoval: Liberec urputně bránil svoji modrou a Slavia dál útočila do plných. A když už se hráči Slavie odhodlali ke střele, bylo to vždy z úctyhodné vzdálenosti. S přibývajícími minutami se ale hra paradoxně zrychlila, hrálo se nahoru dolů, šance se střídaly na obou stranách. V deváté minutě druhé třetiny byl vyloučen Stanislav Procházka. Když už se zdálo, že se Liberec v přesilovce ubrání, vyloučil hlavní rozhodčí dalšího hráče Liberce a dal tak Slavii příležitost zahrát si, byť “jen“ pětatřicetivteřinovou, přesilovku 5 na 3. Slavia chytla příležitost za pačesy. Nejprve Jan Novák prostřelil vše, co mu stálo v cestě a srovnal tak v čase 30.36 stav na 1:1, o dvacet čtyři vteřin později pak Antoš využil pokračující přesilovku 5 na 4 a protlačil puk do Faltovy svatyně - 2:1. Slavii dva góly v jedné minutě nabudily, naopak soupeř neunesl vývoj zápasu a tak se na ledě množily jak drobné fauly tak i potyčky. Když se už zdálo, že se konečně začne hrát hokej, narazil Marek Tomica protihráče na mantinel tak silně, že to nevydrželo plexisklo a muselo se několik minut čekat na jeho opravu. Liberec začal Slavii místy citelně tlačit, ale skóre se ve druhé třetině už neměnilo.

Třetí třetina začala, jako by šlo o úvod utkání - náporem Slavie. Ten byl ovšem zcela jalovým. Neuspěl Jan Novák ani Antoš, který byl, byť tísněn, před Faltou takřka sám. Ani Krátoškova dělovka neskončila v brance. Naopak Klepišova přízemní střela z rohu kluziště v 46. minutě zaskočila překvapivě brankáře Faltu a skončila v síti – 3:1. Klepišova trefa odstartovala slávistickou dvouminutovku, během níž se ještě trefili Josef Beránek - 4:1 a znovu Jan Novák - 5:1. V rozmezí minuty a 47 sekund odskočila Slavia na rozdíl 4 branek a utkání se zdálo být rozhodnuté. Ke cti soupeře patří, že se ani za tohoto pro něj nepříznivého stavu nepoložil a dál statečně bojoval. Svoji snahu tak v čase 49.46 korunoval úspěchem, když Jiruš potrestal vyloučení Radka Dlouhého a stanovil tak účet zápasu na konečných - 5:2.