Petr Haken: Tabulkové hodnoty hráčů jsou v naší zemi prozatím nutností

středa 28. ledna 2015

Redakce

V posledních dnech rozvířila česká sportovní media poněkud vyhrocená debata na téma tabulkových hodnot odstupného hráčů v mládežnických kategoriích. Zatímco rodiče malých hokejistů berou toto ekonomické opatření jako silné omezení svobody rozhodování o tom, kde a za jakých okolností budou jejich ratolesti působit, kluby se hájí nezbytným nastavením těchto „ceníků“, které jim v současné situaci jako jediné mohou alespoň částečně nahradit investice, které do mladých talentů vložili, a dopomohou ke stabilitě klubu. Šéftrenér akademických týmů Bílých Tygrů Petr Haken má na celou věc jasný názor: „Při zrušení tabulkových hodnot hráčů, by většinu nákladů na výchovu malých hokejistů museli platit jejich rodiče.“

V úvodu rozhovoru si pojďme nejprve říci, co přesně je tabulková cena za hráče.
Je to hodnota hráče, která je pro celou ČR předem definována a tabulkově nastavena dle jeho věku a později také schopností. Tyto tabulkové hodnoty se týkají už těch nejmenších kategorií a nezanikají ani, když už má hráč profesionální smlouvu. Celý systém a vlastně i jednotlivé částky byly takto nastaveny už počátkem devadesátých let, kdy náklady na výchovu hokejistů od přípravky až po dospělé kategorie začaly prudce stoupat. Jde vlastně o určitý ochranný prvek pro kluby, aby se nastalo, že hráč, do kterého investovaly značnou sumu peněž, odejde na vlastní přání do jiného klubu bez adekvátní náhrady.

Jistě sleduješ spor, který se odehrává v mediích a aktuálně už i u soudů. Přikláníš se na stranu rodičů nebo klubů?
Já jako zástupce klubu, budu samozřejmě stát na straně klubů. A to proto, že vím, že kluby do mladých hráčů opravdu investují hodně a většinou je to nevratná investice. Bohužel většina rodičů má pocit, že když zaplatí členský příspěvek do určité tělovýchovné jednoty, pokryje tím náklady na výchovu svého dítěte. Tak to ale opravdu není! Když to vezmu obecně, u nás v republice do výchovy mladých sportovců investuje peníze především daný klub, samozřejmě se snaží také využít veřejných dotací z měst, krajů a od státu. Ale ani tam není dostatečný finanční zdroj. Jednoduše řečeno, v naší zemi není taková životní úroveň, abychom mohli fungovat způsobem, jaký je běžný v zámoří či v západní Evropě. Tam rodiče svým dětem platí nejen výzbroj a výstroj, ale také jednotlivé tréninkové jednotky. Nájem sportovišť a služby trenérů. Není tedy proč tam za hráče zavádět tabulkové hodnoty. Stejně tak u nás nelze najet na systém běžný ve Skandinávii, kde mladé sportovce výrazně podporuje stát a většina nákladů na výchovu je hrazena z veřejných peněz. U nás takto sportovně-sociální systém nemáme. Pokud budou tabulkové hodnoty hráčů zrušeny, rozhodně máme v naší situaci blíž k řešení ze zámoří, kdy většinu nákladů hradí rodič.
V Česku je snaha, aby sportovalo co možná nejvíce dětí. Týká se to i nákladných sportů, ke kterým hokej jednoznačně patří. Většina rodičů ale nemá prostředky na to, aby hradila svému dítěti tento sport v plném rozsahu. Proto do dětí investují kluby za pomoci většího či menšího příspěvku z veřejných zdrojů a tyto své investice se snaží chránit právě prostřednictvím tabulkových hodnot.

Akce Pokud ovšem většinu nákladů na mládežnické hokejisty nepokryjí ani příspěvky rodičů ani finance z veřejných zdrojů, kde tedy kluby získávají většinu finančních prostředků?
Samozřejmě ze soukromého sektoru. V případě Bílých Tygrů kryjí většinu rozdílové částky generální partneři klubu, tedy společnost Syner a Home Credit. A je to částka v řádu milionů korun. Dále se občas podaří získat ještě určitou jednorázovou podporu, například od rodičů, kteří podnikají.

Co říci na argument rodičů, že tabulkové hodnoty omezují jejich možnost rozhodování, kde bude jejich dítě působit?
Žijeme v demokratické zemi a rodičům rozhodně nikdo nebrání, aby svěřili své děti do klubu, který bude dle jejich názoru, vhodnější. Ovšem je nutné respektovat určitá pravidla, která jsou zde nastavena. Vždy je možnost pustit hráče na hostování, v tu chvíli se tabulkové hodnoty neplatí. Upozorňuji, že v případě přestupů z důvodů studia u hráčů do 18 let se hostování zařizuje automaticky. Většinou se kluby mezi sebou bez problémů domluví. Problém může být u trvalých přestupů u malých hráčů bez smlouvy, ale i tam existuje několik možností řešení. Tabulkové odstupné vždy musí hradit klub, do kterého hráč přestupuje. Legislativně jiná možnost ani neexistuje. Někdy se nový klub s rodiči může domluvit na případné spoluúčasti na této částce, ale jsou to výjimky. Já osobně jsem se ještě nesetkal s tím, že bychom se nějak nedohodli, nebo že bychom snad někomu bránili v odchodu. Jde nám především o to, aby hráči u toho sportu zůstali.

Kdybychom měli být konkrétní, je někde vyčísleno kolik činí náklady například na jednoho mladšího dorostence na jednu sezónu?
Vyčíslit to samozřejmě lze. Do této sumy spadají náklady za nájemné sportovišť, za hokejovou výbavu, lékařské služby, hradí se samozřejmě cestovní náklady na jednotlivá utkání, stravování, trenérské služby nebo rozhodčí. Nutno si uvědomit, že děti od nejmenších kategorií mají v Liberci také svou stálou šatnu, což například ve Skandinávii vůbec není běžné. S každou věkovou kategorií se samozřejmě tyto náklady liší. Pokud bereme namátkový příklad mladšího dorostence, tak v předminulé sezóně byly náklady na jednotlivce až 80 000 Kč, přičemž rodič na příspěvcích zaplatil „pouze“ 18 000 Kč, zbytek nákladů jde za Bílými Tygry. Samozřejmě v kategorii 1. či 2. tříd jsou náklady nepoměrně nižší, naopak na juniorského hráče se ještě zvyšují. Samozřejmě dostáváme dotace z MŠMT, a neustále se snažíme využívat také tituly vypisované městem a krajem, ale ani tyto získané peníze nepokryjí náklady na naše mládežnické týmy a to ani z větší části. I to je výrazný argument pro zachování tabulkových hodnot hráčů.