Milan Bartovič: Stát při hymně se synem po boku? Nabudilo mě to!

Jaké to bylo, stát při hymně se synem bok po boku?
Byl to krásný pocit. Sám jsem byl překvapený, že byl prvním, kdo byl takto oceněn, ale myslím, že si to zaslouží. Škole a hokeji obětuje skutečně všechno. Vím, že ho ten sport hrozně baví. Jsou tam zároveň ale také další, kteří by si podobnou cenu zasloužili. Určitě na ně brzy dojde.

Jak jste oba reagovali, když jste se o společném nástupu dověděli?
Už den před zápasem jsme se o tom bavili. Když se to dozvěděl, byl z toho moc nadšený. Bylo krásné, že se to takhle sešlo a já s ním mohl být během zahájení utkání. Myslím, že si to Adrien strašně užil.

Každý by si přál zahrát si se svým synem v jednom týmu. To se ti nejspíš nepoštěstí, ale bylo tohle alespoň malou náhradou?
Věřím, že tam jednou bude stát jako hráč A-týmu. To už budu opravdu asi pouze sedět na tribuně a dívat se na něj. (úsměv) Moc bych mu přál, aby to jednou zažil také z té druhé strany. Tohle pro něj určitě bude veliká motivace.

Nabudilo tě to před utkáním?
Samozřejmě, byl to pro mě velký impulz. Možná si člověk pak během zápasu trochu promítá hlavou, že se před ním tím spíš chce předvést, ale to už je jen taková maličkost navíc. Opravdu jsem byl nabuzený.

A nakonec jsi přidal parádní gól, který poslal tým do vedení 4:3...
Ano, jsem rád, že jsem se prosadil. Hlavně mě těší, že jsem týmu pomohl zvítězit nad myslím si velmi dobře hrající Spartou.

Zejména díky zahájení si určitě tento zápas dlouho pamatovat, je to tak?
Rozhodně. Pro mě i pro Adriena to byl perfektní zážitek, na který budeme společně dlouho vzpomínat.