Bílí Tygři Liberec

Chceme otevřít cestu mladým

Date of publication Author Jan Rachota

Předsezónní rozhovor s Ctiborem Jechem jste měli šanci číst nedávno. Když tento rozhovor vznikal, položili jsme generálnímu manažerovi navíc několik otázek týkajících se vývoje nejen libereckého, ale i českého hokeje. Pokud Vás například zajímá, zda bude nutné v budoucnu zavést v české extralize platové stropy nebo jestli dá Liberec šanci vlastním talentovaným juniorům, tak jste na správné adrese.

Liberec bývá čas od času kritizován za to, že nedává příležitost vlastním odchovancům. To byl případ i talentovaného Lukáše Vantucha, který prohlásil: „Nevidím žádný náznak, že bych se mohl dostat do „A“ týmu v Liberci. To platí jak pro mě, tak i pro další mladé hráče."

Myslím si, že to až tak pravda není. Jen pro příklad - do letošního týmu se nám zapracovává do tří stabilně hrajících pětek Tomáš Klimenta. Loni působil ve čtvrté pětce, případně v Berouně, letos to vypadá, že si místo uhájí. Mimořádně nás překvapil Lukáš Derner, který hrál loni v Mladé Boleslavi a letos to vypadá, že si uhrál v přípravě místo v základní sestavě. Při zařazování odchovanců do týmu musíme jít postupnými kroky. Chceme-li zároveň kvalitu – a tu my chceme – musíme ji držet pomocí kvalitních hráčů a šanci dávat těm ostatním. Proto nyní do dalšího doplňování ani nejdeme, chceme otevřít cestu mladým. V zásobě máme další talentované hráče, jejichž čas přijde. V reprezentaci „20“ máme Martina Rýgla a Tondu Duška, kteří s námi v létě absolvovali obě letní soustředění.

Vyjádřím s i k Lukáši Vantuchovi – je mi líto, že to on speciálně vyřkl, nevím, jestli je to z jeho hlavy nebo hlavy jeho agenta. Lukáš je určitě perspektivní hráč, ale v loňské sezóně byla specifická situace. To se do týmu nedostali hráči, kteří byli lepší než on. Podle mě se srovnává s Láďou Šmídem, který byl v jeho letech již v základním kádru. Ale Láďa byl mimořádný hráč. Naopak Lukáš potřebuje čas dozrát, ale myslím si, že když bude hrát v USA juniorskou soutěž, nepomůže si. Podle mě je to naopak krok zpět. Kdyby šel hrát do dospělých, tak to chápu, ale takto mi spíš jeho výrok zavání alibismem. Když chce někdo do kádru "A", tak nás musí přesvědčit. Jeho i v juniorech přeskočili výkonností hráči, kteří posléze v přípravě „áčka“ byli. Ale ti byli tahouny juniorského týmu, kdežto to on přímo nebyl. On byl kvalitní hráč, který má perspektivu, ale ještě potřeboval čas na dozrání tělesné schránky apod. Lukášův čas by přišel, ale neměl trpělivost, chtěl to zkusil přes Ameriku. V letošní sezóně mohl například alternovat v naší juniorce a pokud by se nedostal do „A“ týmu, mohl by hrát někde první ligu.

Když už se pohybujeme v zámoří, očekával jste Vy osobně start NHL?

Po tom roce, co se nehrálo, jsem věřil, že se NHL rozjede. Celé to roční vyjednávání a hledání společné cesty bylo obrovským fiaskem, u kterého se dalo předpokládat, že to nemůže dopadnout jinak. Bylo naivní od hráčů a jejich agentů myslet si něco jiného. Protože ať je to jak je to, rozhodující je ekonomika. Byl to od počátku nerovný souboj. Spíše šlo o to zvolit správnou strategii, aby došlo k dobré dohodě z obou stran.

Někteří naši hráči svými vyjádřeními v tisku až šokovali, protože jejich uvažování je hnané jen vidinou pozice hráče. A až se některý z nich třeba jednou dostane do pozice manažera, tak bude koukat, co je to za situaci. Nedá se nic dělat, rozhodující je ekonomika a ne přání hráče. A nahrazovat to výmluvou: „Oni nám ty smlouvy podepisovali sami!“ nebo „My jsme neměli pistole u jejich hlav!“, to mi přijde směšné. Je pravda, že ti manažeři to podepisovali sami, ale zjistili, že už dál nemohou, protože na to nemají. Museli to zastavit a vytvořit nové podmínky, aby ta soutěž zase měla nějakou životaschopnost. V Americe je to o to složitější, protože tam je ten business obrovský. Myslím si, že když to řešili, tak to řešili špatně a nakonec na to ti hráči těžce doplatili. Je to jejich absolutní prohra, ale ono to celé nemohlo směřovat k výhře hráčů. Rozhodující je ten, kdo ty peníze musí sehnat, a nikoliv hráč, který hraje. A pak jsou důležití samozřejmě diváci.

Může nastat situace, kdy bude nutné zavést v extralize platové stropy?

Myslím si, že ta situace v budoucnu nastane. Věci mají svůj vývoj a už dnes jsou rozpočty klubů na takové výši, kdy to dál prostě nejde. Agenti bojují za čím dál větší prostředky pro hráče, což dál prostě nebude možné. Proto se bude muset v budoucnu v rámci extraligy udělat nějaké opatření. Ekonomika klubů má svůj strop, jestliže se v extralize před deseti lety pohybovaly rozpočty mezi 20 – 30 miliony, tak dnes jsou průměrné rozpočty kolem 80 milionů.

V nové Tipsport areně se na konci srpna uskutečnilo utkání mistrů světa proti Bílým Tygrům. Líbilo se Vám?

Byl jsem hodně spokojen. Ono zorganizovat takové utkání, není vůbec jednoduché. Jste odkázaný na to, že ti hráči se kterými jednáte, to neberou jako oficiální zápas. Musíte je přesvědčit, že je to o nějaké věci, která někam směřuje. U nás to byla benefice. Jde o to, aby měli zájem se té akce zúčastnit, musíte je přesvědčit o tom, proč do Liberce přijet, proč si zahrát s chutí… To byla ta nejtěžší věc. Uklidnil jsem se až ve chvíli, kdy byli všichni hráči v šatně a nazouvali si brusle. Příslib jsem měl od nich již dříve, hodně mi při tom pomohli Jirka Šlégr a Milan Hnilička. Přesto jsem byl nervózní, pro jistotu jsem s nimi strávil dva dny na reprezentačním soustředění v Kravařích, abych měl s hráči osobní kontakt a získal tu jistotu, že hráči do Liberce přijedou. Byl jsem spokojený s tím, že všichni hráči, kteří to slíbili, tak přijeli, a taky s tím, že se hrálo, tak jak se hrálo.

Samozřejmě, že se tahle utkání nehrají kontaktním způsobem hry, hráči se týden po tom zápase rozlétali do zámoří. Byl to vlastně poslední týden v Čechách před jejich odjezdem, o to to bylo všechno těžší. I to byl důvod, proč si sem hráči brali celé rodiny, udělali si z toho výlet. Měli tu babičky a dědečky, protože místo toho, aby si udělali nějakou rozlučku doma, tak přijeli do Liberce. Takže jsme tu přivítali spoustu rodinných příslušníků, večer po zápase jsme poseděli a popovídali si… Myslím, že to byla pohodová záležitost. Neočekával jsem, že se naplní hala do posledního místečka, to prostě nešlo, jelikož akcí podobného stylu tu bylo předtím v krátkém sledu již několik. Já jsem byl spokojen s těmi lidmi co přišli, s tím, že se bavili a s tím, že hráči k tomu zápasu přistoupili tak dobře.

Liberec také poprvé v historii přivítal hokejovou reprezentaci. Jak jste byl spokojen s pořádáním Eurohockey tour(EHT)? To, že se takový podnik konal v Liberci, je určitě dobře. Díky tomu jsme měli možnost seznámit širokou veřejnost s naší novou arénou. Všichni co přijeli, byli ohromeni tou stavbou, její úrovní. Během EHT navštívili halu všichni zástupci extraligových klubů, všichni členové vedení výkonného výboru hokejového svazu. Byli tu i zástupci hokejových zástupců Ruska, Finska a Švédska. Všichni hodnotili naši halu jako špičkovou záležitost. Slyšeli jsme jen slova chvály, všichni se vyjadřovali ve smyslu, že by takových arén mělo být nejen v Čechách, ale i Evropě víc. To nás těšilo a bylo to příjemné to poslouchat.

Organizační složku turnaje měla na starosti servisní firma českého svazu ledního hokeje ProHockey, která spolupracovala se spoustou lidí od nás. Ale organizační strukturu si vytvářeli oni a myslím, že po organizační stránce byl turnaj zajištěn dobře. Až na ten jeden problém se světly to celé proběhlo bez jakéhokoliv problému, nasbírali jsme spoustu zkušeností s organizováním takovéto akce. Ty se nám budou v budoucnu hodit, až budeme chtít pořádat akce podobného typu znovu – ať už jde např. o MS „20“, či další ročník EHT, který by se tu měl příští rok znovu uskutečnit. Rádi bychom z těch zkušeností vyšli a doplnili věci, které zase až tak v pořádku nebyly.

Jediný velký problém, který mě mrzel, byla návštěvnost. Turnaji se dělala velká propagace, ale přeci jen když jsem viděl to počasí, bál jsem se, že lidi, kteří neměli lístky z předprodeje, na stadion nedorazí. Z toho všeho uděláme závěry tak, abychom tu halu příští rok naplnili víc. Protože k hokeji diváci patří, byly tu k vidění kvalitní zápasy, které si zasloužily větší počet diváků. Ti, co přišli, tak určitě nelitovali. Škoda, že náš tým nakonec neudělal tu sladkou tečku. To však ke sportu patří.

Nebojíte se po této zkušenosti o výši návštěv na extraligu?

To je složitá věc, na kterou čeká celá extraliga. Loňská sezóna byla výborná, jak úrovní, tak hráčsky. Hráči NHL se vrátili zpět za moře, další do Ameriky odešli nově. EHT však ukázala, že kvalita u těch, co zůstali, je, pouze loni je zastínili hráči z NHL. Chvilku bude trvat, než se nám ta nová jména v extralize objeví.

Rád bych věřil, že diváci na extraligový hokej přijdou. Loni jsme měli průměrnou návštěvnost 4 800 diváků, což si myslím, že bylo na extraligu slušné. My jsme ji ani nemohli zvětšit, protože kapacita haly byla omezená. Dnes máme větší a já budu rád, když nám bude pravidelně chodit něco kolem 6 000 diváků. A doufat, že na špičkové zápasy budeme mít vyprodáno. To by bylo velmi příjemné. Prvním předpokladem je, abychom hráli dobře. Musíme bojovat a hrát atraktivní hokej, aby nám diváci fandili. Druhý předpoklad, který jsme loni neměli a letos ho máme, je komfort. Loni nás kontaktovali lidi, kteří chtěli pouze lístky na sezení. Na stání se jim nechtělo, a tak nešli. Teď mohou všichni sedět, takže doufám, že ti, co loni kvůli tomu nemohli přijít, na hokej letos přijdou. A že nepřijdou sami, ale třeba s celou rodinou. To je náš cíl, chceme, aby se na hokej naučily chodit celé rodiny. Pro tento cíl uděláme vše. Jednak v kabině, kde hráči musí cítit, že mají odpovědnost vůči divákům a pak budeme mít znovu pro naše diváky připraven další program, tak, aby pro ně byla návštěva hokeje ještě zajímavější.

Po loňské sezóně projevilo zájem o spolupráci Vrchlabí, které postoupilo do druhé ligy. Liberec však úzce spolupracuje s Jabloncem, který hraje stejnou soutěž. Jak se přes léto vyvinuly vzájemné vztahy mezi těmi týmy?

Jablonec se za poslední roky dostal do ekonomické situace, která jim nedovolí hrát vyšší soutěž. To pro nás začal být trochu problém, protože jsme tu začali mít hráče, kteří by extraligu mohli v budoucnu hrát. Ale těžko se stane, že by se nám prosadili hned z juniorů do „A“. To byl případ pouze Ladislava Šmída, který se nám objeví zase bůhví kdy. II. liga není chybou pro hráče ve věku 16 – 17 let, ale ti starší už potřebují hrát první ligu. My jsme měli eminentní zájem pomoci Jablonci postupem do vyšší soutěže, ale nepodařilo se nám lidi v jabloneckém vedení přesvědčit. Museli jsme se tedy začít chovat trochu jinak. Začali jsme spolupracovat s Berounem - ten pro nás udělal ohromný kus práce. Teď se nám to vrací. Příkladem mohou být – Honza Holub, Ctibor Jech, Tomáš Klimenta nebo Honza Víšek.

Jablonec je však pro nás strategický partner, je od Liberce blízko. My ale potřebujeme, aby se v Jablonci hrála první liga, my jim s ní pak klidně pomůžeme. Naše spolupráce zatím probíhá na úrovni mládeže – žáci, junioři, dorost. Hráče „A“, kteří mají perspektivu, musíme hnát přes první ligu.

Co se týká Vrchlabí – to je tým, který sice také není daleko od Liberce, ale 80 km je 80 km. Vrchlabí svojí strukturou a organizací klubu, způsobem, kterým vstoupili do hokeje a v neposlední řadě svými cíli je nám sympatické. Ambice mají proti Jablonci mnohem větší. Tzn. že začali přemlouvat kluky, kteří hráli pravidelně 2. ligu v Jablonci, kteří jsou našimi hráči, ale už na extraligu asi nedosáhnou. Těm klukům už se v tu chvíli nechtělo hrát v týmu, který proklamuje, že mu na výsledku až tak nezáleží. Přišlo Vrchlabí, které má ambice a mělo o ně eminentní zájem. Všechno to jsou hráči bez smluv, u kterých my nemůžeme určovat kam půjdou - čili se mohou rozhodovat sami. My rozhodujeme jen o smluvních hráčích. Takže jestliže je Vrchlabí přesvědčilo, tak jsme neměli šanci jim v tom přechodu zabránit.

Nechtěl bych, aby se mezi Jabloncem a Vrchlabím vytvářela rivalita. Nechci, aby se říkalo, „my podporujeme radši toho než toho“. Nás zajímá další vzestup Vrchlabí, vstoupili do toho velmi razantně a čekám, jak budou pokračovat.

Ale ve stejné pozici je pro nás i Jablonec. A bude nás zajímat pořád, ale potřebujeme, aby se tam vybudovalo zázemí, podmínky pro 1. ligu. Nemůžeme nikoho kritizovat, že to nevybudovali nebo nebudují, protože to je věc jejich rozhodnutí, jejich podpory hokeje v Jablonci. My pokud by se tak stalo, tak bychom ten jejich hokej podpořili, tak jako jsme ho podporovali do dneška. Hráli tam hráči na našich smlouvách, které jsme hradili my. Ať je to Koťátko, Stejskal, Šulc, Pabiška nebo Kapička. Jablonec musí udělat něco proto, aby tam hokej nestagnoval, ale šel nahoru. Dokud tam nejsou podmínky, tak je určitě nemůžu kritizovat, ale v tu chvíli se musíme orientovat jinak a zabezpečit pro naše hráče růst někde jinde.

Pro sdílení musíte povolit cookies sociálních sítí. Detaily a nastavení

Sdílet

Nejnovější video

Petr Kváča: Chci být vzorem pro mladší kluky

Nejnovější články

Nová sezona startuje! Ceny vstupenek držíme na minimu, prozrazuje marketingový ředitel

Liberec byl první volba. Čeština mi v kabině chyběla, říká po návratu Kváča

Martin Faško-Rudáš a Michal Ivan se představí na mistrovství světa!

Z našeho fanshopu

Hokejka dřevěná brankářská

185 Kč
Koupit

Kšiltovka s velkým logem bílomodrá

550 Kč
Koupit

Hrnek malý s logem

89 Kč
Koupit

Triko pánské Birner

495 Kč
Koupit